Překrásnou dominantou Kurdějova je po staletí kostel sv. Jana Křtitele, který je jednou z nejvýznamnějších historických památek Hustopečska. Původní kostel zde stál už kolem roku 1350, tehdy ještě jako filiálka farností v Boleradicích. Patronát však náležel dolnokounickému klášteru. Prvním farářem v Kurdějově se stal premonstrátský řeholník Mikuláš. Na kostel farní byl povýšen až o čtyřicet let později. Kostelnímu areálu i celé vesnici vévodí 45 m vysoká mohutná věž, výjimečná svým odloučením od kaple, s jejímž průčelím bývala kdysi spojená dřevěným mostem.
Věž byla vybudována v letech 1511-1517 a v roce 1573 znovu opravena kvůli rozsáhlému poškození bleskem. Stejný incident se odehrál ještě na začátku 19 století. Tehdy si narušení statiky vyžádalo rozsáhlou rekonstrukci-věž hrozila pádem-a proto byla snížena a architektura její horní části podstatně zjednodušena (původně byla každá hrana zvonice vybavena jednou jehlanovitou vížkou, kterých bylo celkem 12). Věž je vybavena třemi zvony, nejstarší pochází z roku 1456, nejtěžší z roku 1606, váží přibližně 6 tun.
Původně gotická kostelní loď s presbyteriánem z poloviny 15 století nabízí množství pozoruhodných detailů - od krásné síťové gotické strojní klenby, přes kamennou křtitelnici (1493), kazatelnou (1522), balustrádu zdobenou působivým ornamentem - tzv." plaměnkovou kružbou", jediný pozdně gotický portál s tudorským prohnutým obloukem zvaným "oslí hřbet", sochou Ukřižovaného, po jehož boku se ďábel a anděl rozhodují nad hříšníkem, až po majestátní varhany z roku 1885. Na jednom venkovním pilíři se nachází ve značné výšce štítek se znakem pánů z Lipé, na vedlejším pak znak velmi poškozený.
Na návrší nad kostelem se vypíná zajímavá kaple Všech svatých, pravděpodobně jeho nejstarší část. O jejím původu a stáří se vedou dodnes spory, neboť nápis na spodu průčelí s letopočtem 1213 nelze brát vážně. Kaple kdysi sloužila jako dělová bašta, a proto je silně opevněná. Mohutná čtyřhranná věž vysoká 45 m, která stojí opodál, je vklíněna do obranné zdi. Původně byla s kostelem spojena mostem. Vybudována byla v letech 1511-1517 nákladem 13 050 zl. Již v r. 1573 musela být opravena, neboť byla při velké bouři a vichřici poškozena. V původní podobě mělo každé patro věže čtyři malé věžičky (celkem 12) též ve tvaru čtyřhranného jehlance, vršek každého byl opatřen železnou korouhvičkou a hvězdou. Věžičky byly údajně odstraněny v r. 1850 a věž byla snížena. Ve věži jsou 3 vzácné staré zvony oceněné v období první republiky na půl milionu korun. Nejstarší je z r. 1456, byl však přelit r. 1839, druhý je z r. 1469 a třetí, největší z roku 1606. Celý komplex doplňuje přilehlá barokní budova fary se slunečními hodinami, v popředí se sochami sv. Antonína a sv. Jana Nepomuckého.
Z kostela vedly rozvětvené podzemní chodby jednak do budovy tehdejší radnice, jednak směrem k faře, která byla pravděpodobně ohrazena, neboť je také opatřena střílnami a kolem budovy jsou zbytky zdiva. Hřbitov mezi kostelem a hradbami brzy nestačil pro pohřbívání, a proto bylo přistoupeno, ke zřízení nového hřbitova na svahu nad kostelem.
Na drobnější historické památky narazíme po celém území obce. Např. při staré cestě k bojanovickému rybníku, nyní po pravé straně vodoteče, je nedávno opravená socha sv. Marka. Pokud odbočíte před výjezdem z Kurdějova ve směru na Diváky doprava, uvidíte po levé straně kapličku Loučení Krista Pána s Pannou Marií. Ve farní kronice se o této kapli hovoří jako o malé zděné kapli sv.Anny, Ježíše , Panny Marie a sv. Josefa, nyní kapli Loučení Krista Pána s Pannou Marií, že stojí v místech kamenolomu. V roce 1840 jí zdejší soused Šimon Wies z č. 109 (na jiném místě kroniky se uvádí, že byl narozen roku 1789) věnoval obraz Loučení Pána Ježíše s Pannou Marií. Zároveň ji opatřil dubovými dveřmi. Ze zápisu se dá usuzovat, že na sebe vzal závazek její budoucí údržby a jeho předci byli možná přímo zakladatelé kaple.
Cestu do Hustopečí lemují dvoje boží muka a zdobený dřevěný kříž z 19. století. U lesní cesty do Divák, můžete narazit na kamenný smírčí kříž z roku 1663 zvaný "U Jozífka", upomínající na vraždu hustopečského měšťana Konráda Schallera, zabitého při jednom za tatarských vpádů na Moravu. V parku před farou najdete kamenný kříž z roku 1798 a sochy sv. Antonína a sv. Jana Nepomuckého z roku 1734.