Drobečková navigace

Úvodní stránka > Historie

O obci Kurdějov

  1. Historie obce
  2. Tradice a folklór
  3. Památky a Církevní stavby
  4. Kamenný vrch
  5. Znak a prapor obce
  6. Odpočívadlo

Když se navzdory zoufalému stavu staré klikaté silnice vydáte z Hustopečí severozápadním směrem, vstříc serpentinám a prvním kopečkům Ždánické vrchoviny, již z "prvního z nich, 307 metrů vysokého "Hustopéčského starého vrchu", se vám naskytne pohled na zcela jinou krajinu" Právě zde, v místě, kde se monotónní roviny břeclavského okresu začínají vlnit v mírnou, místy zalesněnou pahorkatinu, přivítá vás v hlubokém údolí malebná vesnička se zajímavým názvem - Kurdějov". Ač to tak dnes možná nevypadá, byl dříve Kurdějov čistě vinařskou obcí. Zdejší víno bylo vyhledáváno vyššími vrstvami. Odebíralo je mnoho klášterů a šlechticů, kteří měli velký zájem na tom, aby zde vlastnili alespoň kousek úrodné půdy. Tak se stalo, že pod závojem všední současnosti má i tato globálně zanedbatelná obec opravdu bohatou historii, propletenou vinařstvím.

Nejstarší známky osídlení kurdějovského údolí pochází z doby bronzové a železné. Při stavebních pracích v roce 1931 zde byly nalezeny pozůstatky sídliště unětické kultury a hrob se dvěma náramky z kultury laténské. Coby obec je Kurdějov zmiňován od 13.století, kdy byl v majetku pánú z Boleradic. Bratři Lev a Katold z Boleradic ho zdědili od svého otce Lva staršího a stejně jako celá řada jejich pozdějších následníků s vesnicí, kterou v tehdejších mapách najdete pod jménem Curdieiow, nakládali jako s cennou obchodní komoditou. Za značné obnosy rozprodávali zdejší půdu brněnským klášterům, které s ní posléze obchodovaly navzájem.

Ne jinak tomu bylo i za vlády dalších majitelů, pánů z Lipé. Tak například roku 1337 odkázal Jindřich z Lipé polovinu Kurdějova klášteru Králové na Starém Brně, kde si přál být pohřben, ovšem pro jeho dědice, Pertolta, Čenka, Jindřicha z Lipé a Jana z Klingenberka, představovala tato lokalita takovou hodnotu, že klášteru nabídli jako náhradu celou obec Tvarožná.

Četné šarvátky kurdějovští nevedli jen o vlastnictví vinohradů, ale například i o to, kdo má, či nemá právo těžit pískovec v místním vyhlášeném lomu v severní části vsi. Handrkování s obyvateli okolních vesnic však nikdy nedosáhlo tragických rozměrů. Smrt a zkázu Kurdějovu přinesly až cizinecké bandy, zejména v sedmnáctém století, které celkově pro obec bylo zřejmě tím nejsmutnějším. Začalo to 18. Srpna 1622 ohromnou bouří, která poničila většinu vinohradů, polí i domů. Rok poté Kurdějov napadli Poláci, vzápětí je následoval Bethlen Gábor ze Sedmihradska s hordou Maďarů, Tatarů a Moldávců v patách, kteří vesnici vypálili a zajali přes 400 jejích obyvatel. Roku 1643 se situace opakovala, tentokrát však drancovali Švédové. Dílo zkázy dokonalao dva roky později morová epidemie. K tomu v roce 1662 zmrzly všechny vinohrady i obilí a na Kurdějov přišlavelká bída. Do toho vesnici opět napadli Tataři. Část obyvatel se však stačila ukrýt do opevněného kostela, který sice ubránili, ovšem ves opět lehla popelem a spousta lidí byla odvlečena. Roku 1691 tak byla ze 122 domů více než polovina pustých.

Dá se říct, že Kurdějov nemá a nikdy neměl klasické "starousedlíky". Fakt, že byl ve středověku několikrát zcela vypleněn a vyvražděn, přispěl kříženému zalidňování obce především německými přistěhovalci, takže např. v roce 1921 připadlo na 881 Němců a 16  dalších cizinců pouhých 19 Čechů a každý si dovede představit, jak obec vypadala po odsunu německých obyvatel v rámci poválečných Benešových dekretů. Druhá světová válka pro Kurdějov skončila 16. dubna 1945, kdy byl osvobozen jednotkami První jezdeckomechanizované skupiny a Padesátého střeleckého pluku Rudé armády. Zásah si vyžádal životy dvanácti ruských vojáků.

Při volbách konaných v roce 1946 v Kurdějově se 130 hlasy zvítězila KSČ proti 66 hlasům pro stranu lidovou a 28 hlasům pro stranu národně sociální. O dva roky později zde vznikla jednotřídní škola, roku 1950 bylo ustanoveno JZD, jehož rozkradené ruiny nyní na ves výhružně shlíží z jihu. Počet obyvatel tehdy činil 524 proti nynějším zhruba třistačtyřiceti. Největších změn se obec dočkala v 80. letech dvacátého století, kdy byl opraven celý kostelní areál a zaveden plyn.

Devadesátá léta a nový režim dovolily Kurdějovu doslova rozkvést. Rozmach podnikatelských aktivit společně s osamostatněním obce, které bylo navrženo na veřejné schůzi 22.9.1997 a 3.11. téhož roku posvěceno Ministerstvem vnitra, znamenalo pro vesnici relativně značný příliv potřebných financí pro vybudování důstojné infrastruktury. Obyvatelúm i všem návštěvníkúm tak nyní Kurdějov poskytuje příjemné a pečlivě udržované prostředí s citlivě sladěnou architekturou celé obce. Ke sportovnímu vyžití slouží fotbalové a volejbalové hřiště, z komerčních aktivit stojí za zmínku tenisová hala s renomovaným hotelem, penzion, dva obchůdky se smíšeným zbožím, či prodejna střeliva.

Kdo nehodlá utrácet ani sportovat, může využít zdejší nedotčené přírody. Zatímco okolní lesy svádí k houbařským toulkám, botaniky láká přírodní rezervace Kamenný vrch. Tento 401 metrů vysoký zatravněný kopec v západním cípu vesnice je výjimečný výskytem celé řady chráněných druhů rostlin. Laik určitě ocení ohromnou každoroční velikonoční úrodu hlaváčků a konikleců, znalec může obdivovat všechny ty kozince, pelyňky, hvězdnice, čilimníky, smldníky, omany, kakosty, sasanky a desítky dalších vzácných druhů, včetně důvěrně známých konvalinek, jejichž intenzivní vůně a nepřehlédnutelné bílé zvonky na jaře okupují většinu zalesněných svahů kolem vsi.

Neotřesitelnou dominantou Kurdějova už po staletí zůstává kostel sv. Jana Křtitele, jenž je se svým unikátním fortifikačním systémem jednou z nejvýznamnějších historických památek Hustopečska. Původní kostel zde stál už kolem roku 1350, tehdy ještě jako filiálka farnosti v Boleradicích. Na kostel farní byl povýšen až o čtyřicet letpozději. Kostelnímu areálu i celé vesnici vévodí 45 m vysoká mohutná věž, výjimečná svým odloučením od kaple, s jejímž průčelím bývala kdysi spojena dřevěným mostem.Věž byla vybudována v letech 1511-1517 a již v roce 1573 opravena kvůli rozsáhlému poškození bleskem. Stejný incident se odehrál ještě napočátku 19. století. Tehdy si narušení statiky vyžádalo rozsáhlou rekonstrukci - věž hrozila pádem, a proto byla snížena a architektura její horní části podstatně zjednodušena (původně byla každá hrana zvonice vybavena jednou jehlanovitou vížkou, kterých tak bylo celkem 12). Věž je vybavena třemi zvony, nejstarší roku 1456, nejtěžší, z roku 1606, váží přibližně 6 tun.

Původně gotická kostelní lod s presbytářem z poloviny 15. století nabízí množství pozoruhodných detailů - od krásné síťové gotické stropní klenby, přes kamennou křtitelnici (493),  kazatelnu (1522), balustrádu zdobenou působivým ornamentem - tzv. "plaménkovou kružbou", jedinečný pozdně gotický portál s tudorským prohnutým obloukem zvaným "oslí hřbet", sochou Ukřižovaného, po jehož boku ďábel a anděl rozhodují nad hříšníkem, až po majestátní varhany z roku 1885. Zvenčí má kostel četné odstupňované opěráky. Na některých jsou vytesány nejrůznější znaky - zřejmě původní znak obce (přeložená větev révy přes vinohradnický nůž), znak pánů z Lipé (dvě přeložené ostrve), kamenická značka s letopočtem "Anno + Domini MCCCCLXV" (1465 n.l.), dokazující opravy a přestavby z toho roku.

Na návrší nad kostelem se vypíná umělecky vysoce zajímavá kaple Všech svatých, pravděpodobně jeho nejstarší část. O jejím původu a stáří se vedou dodnes spory, neboť nápis na spodku průčelí s letopočtem 1213 nelze brát vážně. Kaple kdysi sloužila jako dělová bašta, a proto je silně opevněna. Během nepřátelských vpádůtato stavba velmi utrpěla - ještě v roce 1850 byla v dezolátním stavu používána jako obecní jatka. Nyní je objekt kompletně zrekonstruován a znovu se zde konají menší obřady.

Staletí, bída, války a posléze laxnost komunistického režimu k církevním památkám se na stavu celého kostelního areálu podepsaly tím nejhorším způsobem, takže v 80. letech m.s. jižbylo nutné přistoupit ke generální opravě. Rekonstrukce obnášela výměnu původních gotických oken za odolné napodobeniny, injektáž kostelních zdí i hradeb,vyztužení klenby kostela železobetonovou skořepinou a novou měděnou střechu. Velkou zásluhu na této masivní opravě, která si vyžádala náklady v hodnotě tehdejších 8 milionů korun, nese pan farář Václav Fišer.

Existencně důležité obnovy se tehdy dočkaly i podzemní chodby ze 16. Století, jež kdysi sloužily k útěku z kostela v případě ohrožení, resp. k zásobování jeho obránců vodou a potravinami. Nejhlubší dostupná část chodeb dosahuje 11 metrů pod úroveň podlahy kaple, jejich proměnlivá šířka činí 0,8 až 1,7 m a výška 1,5 až 2 m.

Součástí kostela je též opevněná renesanční fara vybavená slunečními hodinami a kamenná konírna, označována též jako kostnice, jelikož v ní byly nějakou dobu uskladněny kosterní pozůstatky obyvatel Kurdějova ze zrušeného hřbitova. V parku před farounajdete kamenný kříž z roku 1798 a sochy sv. Antonína a sv. Jana Nepomuckéhoz roku 1734.

Na drobnější historické památky narazíme po celém území obce - při staré cestě k bojanovickému rybníku potkáme torzo sochy sv. Marka, u cesty do Nikolčic se na úpatí Holého vrchu tyčí nově zrekonstruovaná cihlová klenutá kaplička. Cestu do Hustopečí lemují dvoje boží muka a zdobený dřevěný kříž z 19. století. U lesní cesty do Divák můžete narazit na kamenný smírčí kříž z roku 1663 zvaný "U Jozífka", upomínající na vraždu hustopečského měšťana Konráda Schallera, zabitého při jednom za tatarských vpádů na Moravu.

V roce 2003 se z iniciativy nepočetné kurdějovské mládeže podařilo uspořádat kdysi tradiční kurdějovské krojované hody. Nemalé úsilí stárků a stárek přineslo nečekaně pozitivní odezvu v podobě stovek návštěvníků, z nichž mnozí se zřejmě budou s hezkými vzpomínkami do Kurdějova vracet i v následujících letech.

Z neutěšené vymírající periferie Hustopečí se stala ambiciózní vesnička. Co na tom, že je miniaturní? Otevřete oči a rozhlédněte se. No, není tady krásně?

Historie obce

Osada vzdálená 3 km severovýchodně od Hustopečí se rozprostírá v hlubokém údolí končících výběžků Ždánické vrchoviny. Po stránce historické se řadí mezi nejstarší místa kraje. První zmínka o Kurdějovu je z r. 1286, kdy patřil Lvu a Kadoltu z Poleradic, kteří prodali zábrdovskému klášteru 2 lány ve vinohradní hoře se všemi užitky za 50 marek stříbra. Na počátku 14. století se dostává Kurdějov do držení pánú z Lipé. Po smrti Jindřicha z Lipé, moravského zemského hejtmana, v r. 1329, jej dědili synové Jindřich, Jan, Perchtold a Čeněk. V listině z 13. ledna 1346 se uvádí, že jmenovaní bratři se dohodli, aby "veškeré víno, které se v horách kurdějovských urodí, bylo na 4 díly rozděleno, aby žádný z nich krácen nebyl". Tak vysoce bylo ceněno zdejší víno. Páni z Lipé zůstali vrchností Kurdějovských až do r. 1594, kdy je prodal Jan z Lipé spolu s hodonínským panstvím, kam Kurdějov patřil, hraběti Juliovi ze Salm-Neuburgu za 310 000 zlatých moravských.

V období od roku 1485 spravuje Kurdějov Vilém z Pernštejna jako poručník Jindřicha z Lipé, který svědčí 6. 11. 1496, že je povinen vzít si během čtyř let za manželku Bohunku, dceru Viléma z Pernštějna, pod pokutou 10 000 zlatých.

 Původně byl Kurdějov slovanskou osadou, což dokládají privilegia zdejších vrchností od r. 1491. Všechna jsou sepsána českým jazykem s výjimkou jednoho latinského od Viléma z Pernštejna, které si v r. 1615 rychtář a starší dědiny Kurdějova nechali od purkmistra a rady města Brna přeložit do češtiny. Teprve privilegium od Bedřicha z Oppersdorfuz r. 1671 je německé a obec nazvána Gurdau. Kdy byla obec osídlena Němci, není možné s určitostí říci, lze se domnívat, že se tak stalo postupně od poloviny 16. století, kdy sem začalo pronikat augšpurské náboženství. Příčinou byl také příchod nových obyvatel z Rakouska a Německa, které panstvo z tamějších svých statků přivádělo, aby dosídlili obec, když byla za nepřátelských nájezdů několikrát vypleněna a obyvatelé povražděni a odvlečeni. Za časů pánů z Lipé se usadili i v Kurdějově novokřtěnci. Neví se přesně kdy, ale již roku 1547 zde měli svoji kuchyni.

Jejich hlavní činností bylo vinohradství a ovocnářství, které bylo odedávna výnosným zdrojem obživy zdejších obyvatel.

Častými držiteli vinohradů a jiných statků zde byli brněnští měšťané, různé kláštery a další přespolní vlastníci.

Kurdějov, stejně tak jako celý zdejší kraj, trpěl častými nepřátelskými nájezdy. V r. 1605 je zaznamenán menší vpád Turků a Tatarů. Hůře se vedlo Kurdějovu v r. 1623, kdy vojska sedmihradského knížete Betlena Gábora vyplenila a vypálila obec, mnoho obyvatel povraždila a přes 400 osob odvlekla do otroctví. Roku 1643 vyplenili obec Švédové a v roce 1704 navštívili Kurdějv také uherští rebelové. Při nájezdu Tatarů v r. 1663 se údajně kurdějovští uchýlili za hradby opevněného kostela, kde se spěšně bránili a střelbou způsobili nepříteli značné ztráty. Obyvatelé, kterým se nepodařilo uchýlit za hradby, byli pobiti nebo odvlečeni, dolní část obce i s radnicí, která stála v místech nynějšího hostince, byla vypálena.

 V polovině 17. století bylo v Kurdějově 122 domů (76 neobydlených), v r. 1921 již 212 domů. Žilo zde tehdy 881 Němců, 19 Čechů, 16 cizinců.

 Poválečný osud Kurdějova není nijak radostný. V r. 1945 zde žila necelá tisícovka obyvatel, z toho pouze asi 20 Čechů.Veškeré německé obyvatelstvo do konce r. 1947 muselo svoji obec opustit. Noví osídlenci přišli zejména z okolních obcí a několik rodin i ze vzdálenějších oblastí. V r. 1950 zde žilo 524 obyvatel. Poměry v obci se vyvíjely velice neutěšeně, část domů zůstala neobydlena, zemědělská půda byla špatně obdělávaná, čímž trpěly zejména vinice, které následkem toho postupně pustly. Život vesnice stagnoval ve všech směrech.

Definitivní osud obce mělo zpečetit rozhodnutí o její postupné likvidaci v rámci budování tzv. systému střediskových center. Integrace Kurdějova k Hustopečím snad přinesla postupné změny k lepšímu.

Dnes je situace mnohem příznivější - plynfikace obce, mnoho nových domků, opravený kostelní areál, budova školy a pomalu se rozbíhající podnikatelské aktivity, to všedává optimistické naděje do budoucnosti.

 Budoucnost Kurdějova je tedy nutno vidět v jiných sférách. Ideální přírodní prostředí, významná historická památka, návaznost na komunikační systém i ostatní zajímavé lokality Břeclavska jakož i to, že Kurdějov je bezprostředním satelitem městečka Hustopeče, nabízejí orientaci na různé formy turistiky. Místní podnikatelé mají zájem vytvořit z Kurdějova relaxační zónu, která by poskytla jednak pracovní  příležitost i pro místní obyvatelstvo, dále pak umožnila formu turistiky, agroturistiky, provozováním celé plejády sportů a relaxačně sportovního vyžití rekreaci pro návštěvníky z blízkého i vzdáleného okolí. Pro tyto činnosti má Kurdějov základní předpoklady dané tradicemi, polohou, překrásným prostředím, přítomností opevněného kostela, folklorem apod. Především je třeba vytvořit nezbytné technické předpoklady pro výstavbu ubytovacích a stravovacích kapacit.

 Projektová příprava byla již zahájena a první výstavba by měla být realizována již v r. 1995. To vše změní způsob současné turistiky v Kurdějove přechodem od pouhého shlédnutí historické budovy kostela k vytvoření možnosti, aby každý návštěvník měl důvod setrvat v krásném prostředí obce delší dobu.

zpět nahoru Historie

Tradice a Folklór

V roce 2003 se z iniciativy nepočetné kurdějovské mládeže podařilo uspořádat kdysi tradiční Kurdějovské krojované hody. Nemalé úsilí stárků a stárek přineslo nečekaně pozitivní odezvu v podobě stovek návštěvníků, z nichž mnozí se zřejmě budou s hezkýmivzpomínkami do Kurdějova vracet i v následujících letech, vždy asi v polovině měsíce července. Obecní vinný sklep slouží k tradiční ochutnávce vín, která se každoročně koná v lednu pod názvem "Oku s vín z Kurdějova a okolí". V turistické sezóně se využívá sklep a vinotéka. Je zde možnost posedét při skleničc edobrého moku, připadně si vínko zakoupit. Obyvatelům i všem návštěvníkům poskytuje obec příjemné a pečlivě udržované prostředí s citlivě sladěnou architekturou. Ke sportovnímu vyžití slouží fotbalové a volejbalové hřiště, z komerčních aktivit stojí za zmínku tenisová hala s renomovaným hotelem, penzion, dva obchůdky se smíšeným zbožím a prodejna střeliva. Kdo nehodlá utrácet ani sportovat, může užít zdejší nedotčené přírody. Zatímco okolní lesy svádí k houbařským toulkám, botaniky láká přírodní rezervace Kamenný vrch. Tento 401 metrů vysoký zatravněný kopec v západním cípu vesnice je výjimečný výskytem celé řady chráněných druhů rostlin. Laik určitě ocení ohromnou každoroční velikonoční nadílku hlaváčků a konikleců, znalec může obdivovat všechny ty kozínce, pelyňky, hvězdice, čilimníky, omany, kakosty, sasanky a desítky dalších vzácných druhů rostlin, včetně důvěrně známých konvalinek, jejichž intenzivní vůně a nepřehlédnutelné bílé zvonky na jaře okupují většinu zalesněných svahů kolem vsi.

zpět nahoru Historie

Památky a Církevní stavby

Nepřehlédnutelnou dominantou Kurdějova je po staletí kostel sv. Jana Křtitele a je jednou z nejvýznamnějších historíckých památek Hustopečska. Původní kostel zde stál užkolem roku 1350, tehdy ještě jako filiálka farnosti v Boleradicích. Na kostel farní byl povýšen až o čtyřicet let později. Kostelnímu areálu i celé vesnici vévodí 45 m vysoká mohutná věž, výjimečná svým odloučením od kaple, s jejímž průčelím bývala kdysi spojena dřevěným mostem. Věž byla vybudována v letech 1511-1517a v roce 1573 znovu opravena kvůli rozsáhlému poškození bleskem. Stejný incident se odehrál ještě na počátku19. století. Tehdy si narušení statiky vyžádalo rozsáhlou rekonstrukci – věž hrozila pádem - a proto byla snížena a architektura její horní části podstatně zjednodušena (původně byla každá hrana zvonice vybavena jednou jehlanovitou vižkou, kterých bylo celkem 12). Věž je vybavena třemi zvony, nejstarší pochází z roku 1456, nejtěžší z roku 1606, váží přibližně 6 tun.

Původně gotická kostelní loď s presbytářem z poloviny 15. století nabízí množství pozoruhodnýchdetailů - od krásné síťové gotické stropní klenby, přes kamennou křtitelnici (1493), kazatelnu (1522), balustrádu zdobenou působivým ornamentem- tzv. "plaménkovou kružbou", jedinečný pozdně gotický portál s tudorským prohnutým obloukem zvaným "oslí hřbet", sochou Ukřižovaného, po jehož boku se ďábela anděl rozhoduji nad hříšníkem, až po majestátní varhany z roku 1885.

Na návrší nad kostelem se vypíná zajímavá kaple Všech svatých, pravděpodobně jeho nejstarší část. O jejím původu a stáří se vedou dodnes spory, neboť nápis na spodku průčelí s letopočtem 1213 nelze brát vážně. Kaple kdysi sloužila jako dělová bašta ,a proto je silně opevněna.

Kostel sv. Jana Křtitele

Opevněný kostel v Kurdějově je jednou z nejvýznamnějších památek Hustopečska. Původní kostel zde stál již v roce 1350, kdy byl filiálkou kostela v Polehradicích.V roce 1390 byl povýšen na kostel farní. Patronát však náležel dolnokunickému klášteru. Prvním farářem v  Kurdějově se stal premonstránský řeholník Mikuláš.

Stávající kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli pochází z první poloviny patnáctého století, ale jeho původní gotický sloh velmi utrpěl mnohými opravami v 15., 16. a 18. století. Klenba chrámové lodi mi nádherné gotické žebrování.V tomto slohu je i kamenná křtitelnice z r. 1491 a kazatelna zdobená reliéfem 4 evangelistů s letopočtem 1522.

Krásný portál nad bočním vchodem je z pozdější doby. Za povšimnutí stojí zpodobněný hříšník klečící vlevo nahoře před andělem a vpravo vlečený ďáblem.

Na jednom venkovním pilíři se nachází ve značné výšce štítek se znakem pánů z Lipé, na vedlejším pak znak velmi poškozený.

Mohutná čtyřhranná věž vysoká 45 m, která stojí opodál, je vklíněna do obranné zdi. Púvodně byla s kostelem spojena mostem. Vybudována byla v letech 1511-1517 nákladem 13 050 zl. Již v r. 1573 musela být opravena, neboť byla přivelké bouři a vichřici poškozena. V původní podobě mělo každé patro věže čtyři malé věžičky (celkem 12) též ve tvaru čtyřhranného jehlance, vršek každého byl opatřen železnou korouhvičkou a hvězdou.

Věžičky byly údajně odstraněny v r. 1850 a věž byla snížena.Ve věži jsou 3 vzácné staré zvony oceněné v období první republiky na půl milionu korun. Nejstarší je z r. 1456, byl však přelit r. 1839, druhý je z r. 1469 a třetí, největší z roku 1606.

Severovýchodně od kostela stojí u hradební zdi gotická kaple všech svatých, která byla také součástí opevnění a je opatřena na všechny strany střelnami. Sešlý nápis na spodku průčelí s letopočtem 1213 nelze však brát věrohodně. Celý komplex doplňuje přilehlá barokní budova fary se slunečními hodinami, v popředí se sochami sv. Antonína a sv. Jana Nepomuckého.

Z hrazeného kostela vedly rozvětvené podzemní chodby jednak do budovy tehdejší radnice, jednak směrem k faře, která byla pravděpodobně ohrazena, neboť je také opatřena střílnami a kolem budovy jsou zbytky zdiva.

Hřbitov mezi kostelem a hradbami brzy nestačil pro pohřbívání, a proto bylo přistoupeno ke zřízení nového hřbitova na svahu nad kostelem.

Něco příznačného pro Kurdějov se zračí z českého nápisu na zdi kostela s datem1571. "Byť mne radost netiessila, žalost by mne dáwno umořila." Radostné pocity,dojmy a poznatky skýtá vrchovatě toto jedinečné místo všem ochotným vnímat krásu a půvaby.

Údržba kostela

Údržba sice jediného, ale značně rozsáhlého kostelního komplexu, byla vždy náročná. Staletí se na stavu kostela i přilehlých staveb projevila nepříznivě. Zejména po r. 1945 se zde neprováděly ani ty nejnutnější údržbářské práce, a tak na počátku 80. let bylo nutné přistoupit k zabezpečovacím akcím, později ke generální opravě.

První opravou byly záchranřské práce na nejstarší části, tedy kapli Všech svatých, kterých se zúčastnili mladí bohoslovci a studenti středních škol. V roce 1982 byla vyměněna okna ve věži a na faře. O rok později zahájil Ingstav Brno závažné rekonstrukční práce, jejichž investorem byl tehdejší odbor kultury ONV Břeclav. Stavbaři nejprve provedli statické zajištění klenby kostela železobetonovou skořepinou. V r. 1984 pokračovala injektáž kostelních stěn. Celá rekonstrukce ležela na bedrech faráře P. Václava Fišera, který kurdějovskou farnost spravoval. Ten svojí neúnavnou pílí zajistil mnoho pomocníků z celé Moravy. O dva roky později probíhaly injektáže hradebních zdí, v r. 1987 kostel dostal novou měděnou střechu. Průmyslové stavby Brno zahájily fasádnické  práce všech čáístí komplexu včetně fary. Podnik Umělecká řemesla Brno uskutečnil restaurační práce kamenických článků i interiéru kostela. Všechny práce si vyžádaly na 8 000 000 Kč. V posledním období byly péčí Městského úřadu Hustopeče na věži instalovány nové hodiny a také učiněno vše potřebné, aby mohly znovu znít proslulé kurdějovské zvony.

V současnosti se dokončuje interiér kostela, především restaurování hlavního oltáře. Také je zpřístupněna část podzemních chodeb jako ukázka uníkových cest tohoto opevněného kostela. Dnes již mohou tuto jedinečnou památku návštěvníci obdivovat a také tak vydatně činí. Zájem je velký a obdiv neutuchající. Zatím však naprosto chybí nejzákladnější turistické zázemí, aby tento areál mohli navštěvovat všichni zájemci, turisté od nás i ze zahraničí. Avšak i zde již svítá a je otázkou ne tak dlouhého času, kdy Kurdějov už nebude zapadlým koutem, ale dostane se mu náležité satisfakce. O to se přičinili a jistě dál budou pokračovat všichni jeho obyvatelé, kteří jej neopustili v nejtěžších dobách, i ti, kteří navzdory obtížím, zde začli budovat svoje nové domovy.

 zpět nahoru Historie

Kamený vrch

Jedna z nejvýznamnějších rezervací na Hustopečsku leží asi 1 km severozápadně od Kurdějova. Chrání typickou vegetaci drnové stepi a teplomilných trávníků, proslula jako bohaté naleziště stepních rostlin i živočichů. Najdeme zde například čilimník bílý, bezobalku sivou, hadinec červený, koniklec luční český, len žlutý nebo kosatec různobarvý. V minulosti byla plocha chráněného území zčásti poškozována požáry, nyní je nejaktuálnějším problémem zajištění periodického odstraňování stařiny.

Přírodní rezervace vyhlášena r.1956, rozloha 5,81 ha, Katastrální území Kurdějov.

Národní přírodní rezervae, přírodní rezervace a přírodní památky na území mikroreginu Hustopečsko.

Jedna z nejvýznamnějších rezervací na Hustopečsku leží asi 1km severozápadně od Kurdějova.Chránítypickou vegetaci drnové stepi a eplomilných trávníků, proslula jako bohaté naleziště stepilých rotlin i živočichů.

Najdeme zde například čilimník bílý, bezoblku sivou, hadinec červený, koniklec luční český, len žlutý nebo kosatec různobarvý.V minulosti byla plocha chráněného území zčásti poškozena požáry, nyní je nejaktuuálnějším prblémem zajištění periodického odstraňování stařiny.

zpět nahoru Historie

Znak a prapor obce

znak obce

prapor obce



První zmínka o Kurdějovu je z r. 1286, kdy patřil Lvu a Kadoltu z Poleradic, kteří prodali zábrdovskému klášteru 2 lány ve vinohradní hoře se všemi užitky za 50 marek stříbra. Na počátku 14. století se dostává Kurdějov do držení pánů z Lipé. Po smrti Jindřicha z Lipé, moravského zemského hejtmana, v r. 1329, jej dědili synové Jindřich, Jan, Perchtold a Čeněk. V listině z 13. ledna 1346 se uvádí, že jmenovaní bratři se dohodli, aby  "veškeré víno, které se v horách kurdějovských urodí, bylo na 4 díly rozděleno, aby žádný z nich krácen nebyl". Tak vysoce bylo ceněno zdejší víno. Páni z Lipé zůstali vrchností Kurdějovských až do r. 1594, kdy je prodal Jan z Lipé spolu s hodonínským panstvím, kam Kurdčjov patřil, hraběti Juliovi ze Salm-Neuburgu za 310 000 zlatých moravských.

V období od roku 1485 spravuje Kurdějov Vilém z Pernštejna jako poručník Jindřicha z Lipé, který svědčí 6. 11. 1496, že je povinen vzít si během čtyř let za manželku Bohunku, dceru Viléma z Pernštejna, pod pokutou 10 000 zlatých.

Podnikatelské aktivity - Kurdìjov

Původně byl Kurdějov slovanskou osadou, což dokládají privilegia zdejších vrchností od r. 1491. Všechna jsou sepsána českým jazykem s výjimkou jednoho latinského od Viléma z Pernštejna, které si v r. 1615 rychtář a starší dědiny Kurdějova nechali od purkmistra a rady města Brna přeložit do češtiny. Teprve privilegium od Bedřicha z Oppersdorfu z r. 1671 je německé a obec nazvána Gurdau. Kdy byla obec osídlena Němci, není možné s určitostí říci, lze se domnívat, že se tak stalo postupně od poloviny 16. století, kdy sem začalo pronikat augšpurské náboženství. Příčinou byl také příchod nových obyvatel z Rakouska a Německa, které panstvo z tamějších svých statků přivádělo, aby dosidlili obec, když byla za nepřátelských nájezdů několikrát vypleněna a obyvatelé povražděni a odvlečeni. Za časů pánů z Lipé se usadili i v Kurdějově novokřtěnci. Neví se přesně kdy, ale jíž roku 1547 zde měli svoji kuchyni. Jejich hlavni činnosti bylo vinohradnictví a ovocnářství, které bylo odedávna výnosným zdrojem obživy zdejších
obyvatel.

Častými držiteli vinohradů a jiných statků zde byli brněnští měšťané, různé kláštery a další přespolní  vlastníci.
Kurctějov, stejně tak jako celý zdejší kraj, trpěl častými nepřátelskými nájezdy. V r. 1605 je zaznamenán menši vpád Turků a Tatarů. Hůře se vedlo Kurdějovu v r. 1623, kdy vojska sedmihradského knížete Betlena Gábora vyplenila a vypálila obec, mnoho obyvatel povraždila a přes 400 osob odvlekla do otroctví. Roku 1643 vyplenili obec Švédové a v roce 1704 navštívili Kurdějov také uherští rebelové. Při nájezdu Tatarů v r. 1663 se údajně kurdějovští uchýlili
za hradby opevněného kostela, kde se úspěšně bránili a střelbou způsobili nepříteli značné ztráty. Obyvatelé, kterým se nepodařilo uchýlit za hradby, byli pobiti nebo odvlečeni, dolní část obce i s radnicí, která stála v místech nynějšího hostince, byla vypálena.

V polovině 17. století bylo v Kurdějově 122 domů (76 neobydlených), v r. 1921 již 212 domů. Žilo zde tehdy 881 Němců, 19 Čechů, 16 cizinců. Podnikatelské aktivity - Kurdìjov

Poválečný osud Kurdějova není nijak radostný. V r. 1945 zde žila necelá tisícovka obyvatel, z toho pouze asi 20 Čechů. Veškeré německé obyvatelstvo do konce r. 1947 muselo svoji obec opustit. Noví osídlenci přišli zejména z okolních obcí a několik rodin i ze vzdálenějších oblastí. V r. 1950 zde žilo 524 obyvatel. Poměry v obci se vyvíjely velice neutěšeně, část domů zůstala neobydlena, zemědělská půda byla špatně obdělávaná, čímž trpěly zejména vinice, které
následkem toho postupně pustly. Život vesnice stagnoval ve všech směrech.

Definitivní osud obce mělo zpečetit rozhodnutí o její postupné likvidaci v rámci budování tzv. systému střediskových center. Integrace Kurdějova k Hustopečím snad přinesla postupné změny k lepšímu.

Dnes je situace mnohem příznivější - plynofikace obce, mnoho nových domků, opravený kostelní areál, budova školy a pomalu se rozbíhající podnikatelské aktivity, to vše
dává optimistické naděje clo budoucnosti.

Budoucnost Kurdějova je tedy nutno vidět v jiných sférách. Ideální přírodní prostředí, významná historická památka, návaznost na komunikační systém a ostatní zajímavé lokality Břeclavska jakož i to, že Kurdějov je bezprostředním satelitem městečka Hustopeče, nabízejí orientaci na různé formy turistiky. Místní podnikatelé mají zájem vytvořit z Kurdějova relaxační zónu, která by poskytla jednak pracovní příležitosti pro místní obyvatelstvo, dále pak umožnila formou turistiky, agroturistiky, provozováním celé plejády sportů a relaxačně sportovnílio vyžití rekreaci pro návštěvníky z blízkého i vzdáleného okolí. Pro tyto činnosti má Kurdějov základní předpoklady dané tradicemi, polohou, překrásným prostředím, přítomností opevněného kostela, folklórem apod. Především je třeba vytvořit nezbytné technické předpoklady pro výstavbu ubytovacích a stravovacích kapacit.

Projektová příprava byla již zahájena a první výstavba by měla být realizována již v r. 1995. To vše změní způsob současné turistiky v Kurdějově přechodem od pouhého shlédnutí historické budovy kostela k vytvoření možnosti, aby každý návštěvník měl důvod setrvat v krásném prostředí obce delší dobu.

zpět nahoru Historie

Odpočívadlo

HUSTOPEČSKO - SRDCE JIŽNÍ MORAVY 

Nová posezení ocení převážně cyklisté odpočívadlo
Zástupci Mikroregionu Hustopečsko se v roce 2010 dohodli na realizaci projektu Krajem Andre na kole, který zahrnoval vybudování mobiliářů na stezce ve všech účastnických obcích – Hustopeče, Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbice, Kobylí, Němčičky, Horní Bojanovice, Kurdějov. Dřevěný mobiliář obsahující informační tabule, posezení s přístřeškem nebo altány, odpadkové koše a stojany na kola se podařilo instalovat do konce letošního roku ve všech devíti účastnických obcích. 
Zvolili jsme jednotný styl těchto drobných odpočinkových míst, která mají sloužit k zastavení a oddechu cykloturistů a návštěvníků našeho regionu. Cílem je zlepšit infrastrukturu a nabídnout turistům kvalitnější služby spojené s poznáváním jižní Moravy. Projekt spolufinancovaný Evropskou Unií v hodnotě necelého milionu korun byl finančně podpořen 85% z dotačního titulu Regionálního operačního programu NUTS II - Jihovýchod. Nová zastaveníčka turisté jistě ocení.

zpět nahoru Historie

 

 

 

26. 4. Oto

Zítra: Jaroslav

Tipy na výlet okolí Hustopeče

Výlety

Akce z okolí

hustopece kopie.jpg- bok.jpg

Dětské hřiště

Na stavbě dětského hřiště se finančně podílela nadace ČEZ částkou 500 000,- Kč z celkových nákladů 605 000,- Kč.

Obec Kurdějov - Dětské hřiště
Obec Kurdějov - Dětské hřiště
IMG_1389.jpg

Návštěvnost stránek

158930